Skvělé sladění. Klasická koncepce Mazdy MX-5 je sama o sobě nadčasová. Čas od času ale potřebuje omladit palubní elektroniku a asistenty. Právě to se v letošním roce stalo. Mazda ale připravila také nový samosvorný diferenciál…

Aktuální čtvrtá generace Mazdy MX-5 (viz AR 2/’16) se vyrábí od roku 2015 a postupně prochází dílčími obměnami. Ta letošní je významnější, než bývá obvyklé. Změny jsou patrné na první pohled z nově použitých hlavních světlometů, obsahujících nyní zdroje denního svícení, a zadních skupinových svítilen. Uvnitř je použito nové čalounění, mírně se změnila grafika přístrojů a naštěstí zůstal skvěle tvarovaný volant s tenkým koženým věncem. Pohled do středu palubní desky ukazuje použití nové generace infotainmentu s 8,8palcovým displejem a geniálním ovládacím kolečkem mezi sedadly. Logika obsluhy je tudíž velmi snadná a neruší od sledování provozu před vozem, a to včetně nastavování, resp. spíše vypínání nově dodaných asistenčních systémů. K tomu slouží i panel s tlačítky umístěný vlevo pod volantem, kde lze rychle vypnout akustické upozornění na překročení rychlosti, či nově dodávaný systém start-stop.Kromě spínače pro deaktivaci stabilizačního systému sem přibyl ještě další, umožňující aktivaci nového režimu DSC-Track, posunujícího zásahy stabilizačního systému až těsně před okamžik, kdy by mohlo dojít při „driftu“ k přetočení vozu. Funkce je nastavena velmi citlivě, takže umožňuje zatáčky projíždět s mírným sklouznutím a funguje jako pomyslná záchranná brzda. Tato funkce je vhodná například pro začínající řidiče, jimž umožní v relativním bezpečí „sáhnout“ si na limity přilnavosti zadních kol. Těm zkušenějším může být oporou dodávající pocit klidu například v rychlých zatáčkách při jízdách na okruzích.

Foto: Jiří Kaloč

Dvoulitrové verze Mazdy MX-5 s manuální převodovkou ve výbavách Prime-Line a Homura dostaly do sériové výbavy nový samosvorný diferenciál, umožňující klasickou koncepci pohonu si ještě více vychutnat – a to zejména na kluzkém povrchu. Jde o dvoucestný diferenciál s rozdílnou charakteristickou svorností při uvolnění plynu a při jízdě pod plynem. V prvním případě, obvykle tedy při brzdění před zatáčkou, je progresivita sevření menší, což dodává stabilitu a omezuje „kousavost“ například při necitlivém podřazení nebo na velmi kluzkém povrchu. Naopak při akceleraci nabíhá svornost diferenciálu strměji, což dodává jistotu a současně přispívá k jednoznačnějšímu vnímání ztráty adheze zadních kol a současně k citlivějšímu řízení vozu plynem.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz 

Převzato z časopisu