Menší část hvězdy. V Ladenburgu nedaleko Mannheimu lze nahlédnout do pestrého života Carla Benze, otce prvního automobilu. V historické budově jeho bývalé továrny je umístěno muzeum mapující jeho život a vlastně i počátky dnešní automobilky Mercedes-Benz.

Automuseum Dr. Carl Benz vzniklo v Ladenburgu již v roce 1984, avšak až v roce 2004 začal sběratel automobilů Winfrie A. Seidel za podpory Mercedes-Benz restaurovat původní výrobní haly společnosti C. Benz Söhne a přeměnil je na současné reprezentativní výstavní prostory. Jistě není bez zajímavosti, že ve zdejším areálu společnost, v níž měla podíl rodina Carla Benze, ještě v roce 2010 vyráběla náhradní díly pro užitkové modely Mercedes-Benz.

Foto: Petr Hanke

I když je zdejší muzeum zasvěcené konstruktérovi Carlu Benzovi, je pojaté jako průřez automobilovou historií, samozřejmě s jednoznačnou dominancí vozů nějakým způsobem spojených se značkou s třícípou hvězdou ve znaku. Je zde k vidění více než stovka exponátů od prvních dřevěných odstrkovadel přes jízdní kola, motocykly, první patentovaný automobil až po formuli 1 McLaren Mercedes MP4/14 z roku 1999.

Celá expozice je rozdělena na šest sekcí, z nichž první se zaobírá samotnými začátky automobilismu s fragmenty původní dílny továrny Benz, kde vznikal vůbec první automobil. Druhá sekce je situována ve dvou patrech v zádi hlavní haly a věnuje se jednostopým strojům, k vidění je odstrkovadlo barona von Dreise, který se na něm poprvé projel Mannheimem v roce 1817, ale nechybí ani první „motocykl“, tedy spíše jakési odrážedlo s motorem od jistého Gottlieba Daimlera z roku 1885…

Hlavní prostor je věnovaný automobilům se jménem Benz ve znaku z mannheimské společnosti Benz & Cie a ladenburské C. Benz Söhne. Ze zdejší továrny se na celém světě dochovaly jen tři vozy a dva z nich jsou zde vystaveny. U stěny pod okny jsou za sebou seřazené vozy Mer­cedes-Benz ze sekce věnované období po roce 1926, kdy došlo ke spojení ­společností Daimler Motorengesselschaft a Benz & Cie. V muzeu ale nechybějí ani některé zásadní modely automobilové historie v podobě například Fordu T nebo Volkswagenu Brouk, včetně bohatého výkladu zabývajícího se vývojem automobilové techniky. V samostatné hale je sekce věnovaná světu závodních vozů, kde je k vidění Benz 10/30, jenž v roce 1921 vyhrál vůbec první závod na berlínském okruhu Avus, ale nechybí ani závodní Mercedes-Benz 190 SL či vozy Salmson, Amilcar, Porsche a další.

Foto: Petr Hanke

Kromě samotných automobilů je zdejší muzeum také studnicí informací o samotném Carlu Benzovi, který si 29. ledna 1886 podal u císařského patentového úřadu v Berlíně patent číslo 37435 na „vůz bez koní“. Text popisu patentu začíná takto: „Tato konstrukce je určena především k provozu lehkých vozíků a malých vozů používaných k přepravě jedné až čtyř osob. Hnací sílu zajišťuje malý plynový motor různého druhu. Ten je zásobován plynem z doprovodného zařízení, v němž se plyn vyrábí z ligroinu nebo jiné zplyňovací látky. Válec motoru se udržuje na stálé teplotě odpařováním vody.“ Specialita Benzova návrhu spočívala v tom, že motor, podvozek a komponenty pohonu byly vzájemně sladěny a tvořily jeden celek. Benz se totiž nechtěl vydat cestou instalace motoru do již existujícího kočáru, protože ty se špatně řídily z důvodu jednoduchého řízení s jedním čepem – to byl důvod, proč pro konstrukci prvního automobilu zvolil jedno řídicí kolo vpředu.

Motor o hmotnosti přibližně 100 kg byl na tehdejší poměry velmi lehký. Horizontálně umístěný čtyřtaktní jednoválec měl zdvihový objem 954 cm³ a dosahoval výkonu 0,55 kW (0,75 k) při 400 min-1. Přesto měl všechny hlavní prvky modernějších spalovacích motorů, jako například klikový hřídel s protizávažím, elektrické zapalování, sací šoupátko, výfukový ventil ovládaný vačkou přes vahadlo a vodní chlazení. Automobil vybavený karburátorem s hnanými zadními koly vykazoval spotřebu kolem 10 l na 100 km. První veřejná jízda patentního automobilu Benz se uskutečnila 3. července 1886 na Ringstrasse v Mannheimu.

Při podání patentu bylo Benzovi již 44 let. Před tím si v roce 1871 po studiích na polytechnice v Karlsruhe založil v Mannheimu se společníkem Augustem Ritterem strojírenskou dílnu. Ritter ale nebyl spolehlivý partner pro podnikání, a tak jej Carl Benz z podniku vyplatil a věnoval se vývoji dvoutaktního plynového motoru s cílem vývoje „vozu bez koní“. Motor se mu rozbíhá v roce 1879, a tak na základě tohoto úspěchu se stává podílníkem ve společnosti Gasmotorenfabrik Mannheim zabývající se výrobou stacionárních plynových motorů.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu