Kontinuita na sedmou. Před 50 lety BMW představilo první generaci řady 3, která stále zůstává jeho nejúspěšnější modelovou řadou. I když každá generace do střední třídy přinesla různé novinky, společným jmenovatelem všech zůstává v daném segmentu unikátní kombinace potěšení z jízdy a každodenní použitelnosti.

Co řada 3 pro BMW hned od začátku její kariéry znamenala, to hezky ilustrují následující čísla: zatímco v roce 1974 mnichovská automobilka ­vyrobila přibližně 184 tisíc vozů, o čtyři roky později jich už bylo 320 tisíc. Z velké části měla na tomto nárůstu zásluhu právě řada 3, jejíž premiéra proběhla na jaře 1975. BMW v 70. letech zažívalo obrovský rozmach, který umožnil úspěch modelů Neue Klasse (například BMW 1500, 1600 nebo 2000), představených v roce 1962. Z velké části je to zásluhou tehdejšího předsedy představenstva Eberharda von Kuenheima, jenž do vedoucí pozice nastoupil v roce 1970 a zůstal v ní celých 23 let.

Foto: BMW

Právě on začal postupně stavět komplexní a hierarchicky jasně uspořádaný výrobní program, v němž jednotlivé modelové řady měly vlastní čísla. Původní čtyřdveřové sedany Neue Klasse tak v roce 1972 nahradila první generace BMW řady 5. Jako další přišla právě řada 3 vyvinutá jako nástupce modelů 02, které byly zkrácenými dvoudveřovými variantami odvozenými od Neue Klasse.

Design sportovně laděné novinky navrhl Paul Bracq, jenž vytvořil také zmiňovanou první generaci řady 5. Automobil si přesto zachoval určité prvky modelů 02, nicméně celkově byl modernější a větší. Zatímco podvozek s přední nápravou typu Mac­Pherson a zadními kyvnými rameny vycházel z předchůdce, palubní deska přišla s novátorským řešením v podobě natočení středového panelu na řidiče, což v modifikované podobě zůstává až do současnosti.

Řada 3 se představila ve verzích 316, 318 a 320 se čtyřválci, jejichž zdvihový objem v litrech odpovídal poslední dvojici čísel v označení. Základní varianta s pohotovostní hmotností 1010 kg disponovala výkonem 66 kW (90 k). Až v roce 1981 se objevil nový základ nabídky v podobě verze 315 s motorem 1,6 l o výkonu 55 kW (75 k). Když se na konci výroby bilancovalo, ukázalo se, že z takřka 1,4 milionu celkem vyrobených kusů patřila téměř jedna třetina šestiválcovým verzím 320/6 a 323i, z nichž první měla premiéru v roce 1977. Odlišit je bylo možné pomocí dvou párů hlavních světlometů namísto dvojice světelných zdrojů čtyřválcových variant.

V roce 1982 měla premiéru druhá generace řady 3 (E30), která hodlala úspěch svého předchůdce posunout dál. I když technika podvozku i motorů byla i přes přepracovanou zadní nápravu s oddělenými tlumiči a pružinami evolucí, vůz měl například o 35 mm větší rozchod kol. I tak ale byly srovnatelné varianty o 30 kg lehčí. Druhá generace vznikla pod vedením šéfdesignéra Klause Lutheho, jenž měl „na svědomí“ také následující, revolučněji pojatou řadu 3 (E36).

Foto: BMW

Zcela zásadní význam druhé generace řady 3 spočívá ve značném rozšíření nabídky nejen karosářských variant, ale také typů pohonu. Původní dvoudveřové verze doplnil o rok později čtyřdveřový sedan, v roce 1985 čtyřmístný kabriolet a v roce 1987 vůbec první kombi od BMW s doplňkovým jménem Touring. To už byl od roku 1984 v nabídce rovněž vznětový motor a od následujícího roku také vůbec první pohon všech kol v útrobách vozu BMW. Nabídka zážehových motorů pokrývala široké spektrum motorů od čtyřválce 1,6 l po šestiválec 2,5 l o výkonu 126 kW (171 k). Kromě vznětových šestiválců 324d a 324td byl zajímavostí také model 325e s šestiválcem 2,7 l zaměřeným na nízkou spotřebu paliva se standardní výbavou katalyzátorem.

V rámci druhé generace řady 3 nesmíme opomenout ani sportovní model M3, jenž měl premiéru v roce 1985 a jehož výroba začala o rok později. Vůz vybavený čtyřválcem 2,3 l (později i 2,5 l) prošel značnými úpravami navrženými tak, aby závodní varianta, jež dodnes patří mezi nejúspěšnější závodní cestovní vozy, získala homologaci. Vzniklo také přibližně 600 kusů otevřené varianty modelu M3.

Třetí generace řady 3 nebyla revoluční pouze svým designem, ale rovněž podvozkem s víceprvkovou zadní nápravou. Pojetím svého vzhledu s dvojicí kruhových světlometů ukrytých pod jedním sklem, ostrými liniemi a relativně velkou zasklenou plochou ovlivnila vzhled mnichovských vozů na několik desítek let dopředu. Změnami prošla také nabídka karoserií, protože jako první se nyní představil čtyř­dveřový sedan, jejž v roce 1995 doplnilo kombi. Před tím ale v roce 1992 vzniklo kupé, tedy nová podoba dvoudveřové ­varianty, jež měla více skloněná skla a niž­ší střechu. Celkově působila sportovněji a elegantněji. Samozřejmostí bylo odvozené otevřené provedení. V roce 1994 nabídku rozšířila třídveřová varianta Compact, která měla pozici vstupu do světa BMW. Vůz využívající zadní nápravu a část palubní desky z řady E30 vyšlapával cestu první generaci řady 1. Velkou proměnou prošel také interiér, jenž řidiče doslova obepínal.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu