Yamaha MT09 Tracer MY 2015
V roce 2014 představila Yamaha nový model MT09, který vzbudil spoustu pozornosti díky svému revolučnímu pojetí, tříválcovému motoru a určitě i zajímavé ceně. Od té doby nás „Temná strana Japonska“ poměrně vydatně zásobuje menšími či většími modifikacemi modelu MT09. Nyní však přichází zcela nová verze se zatím nejvýraznější změnou charakteru – MT09 Tracer.
Vývojáři Yamahy tentokrát sáhly k podstatně radikálnějším změnám a motorku překopali dost zásadně. Tím se dostaly do DNA Traceru cestovatelské geny a ambice. Její všestrannost se však nevytratila, naopak ještě se prohloubila.
Základ zůstal technicky stejný s klasickou MT09, kdy je v hliníkovém rámu uložený tříválcový motor, který je velmi kompaktní a předurčuje Traceru štíhlou linii. Přibyla lehká kapotáž, která je zajímavě členěná a skládá se z více částí. Vzhledem k cestovatelským ambicím se zvýšil objem nádrže na 18 l, zvedla se výška celého motocyklu a ve standardu dostanete i hlavní stojan. Stroj působí se svými ostře řezanými rysy moderním, lehkým a mírně agresivním dojmem. Přední kapotáž je rozdělená dvěma reflektory, které v sobě mají zakomponovanou horní LED linku denního svícení. Celkově je model Tracer tradičně, jak je u Yamahy dobrým zvykem, na vynikající úrovni nejen co se týká použitých materiálů, ale i dílenského zpracování.
Vše pro cestování
Na motocyklu se sedí za širokými řidítky příjemně vzpřímeně a všechny ovládací prvky jsou dobře v dosahu. Výška sedla je relativně vysoko: 84,5 až 86 cm, příplatkově si můžete objednat kit pro snížení výšky sedla na 81,5 cm. Zrcátka jsou dobře čitelná nejen svým tvarem a umístěním, ale i díky minimálním vibracím celého stroje. Dvoudílný displej je dobře viditelný i na prudkém slunci. Jeho levá, větší část nabízí hodiny, palivoměr, zvolený jízdní režim, velkými číslicemi vyvedenou informaci o rychlosti a logicky největší prostor dostal otáčkoměr. Pravému, menšímu displeji dominuje ukazatel zařazeného rychlostního stupně a následně jsou zde tři řádky, které vám dle nastaveného zobrazení zobrazí informace například o venkovní teplotě, teplotě motoru, ujetých denních či celkových km, momentální či průměrné spotřebě, aktuálním dojezdu atd. Vedle displeje na levé straně se nachází napájecí zásuvka, která se hodí k nabití telefonu či napájení navigace. Přední plexištít je poměrně velký, netypicky se rozšiřuje směrem nahoru a nabízí slušnou ochranu proti větru i ve vyšších rychlostech. Navíc je výškově stavitelný, i když k manipulaci potřebujete obě ruce a proto je lepší měnit jeho výšku spíš až po zastavení stroje. Dvoudílné sedlo je pohodlné a prostorné, oproti MT09 je o 3 cm širší, sedlo řidiče je zde delší o 2 cm a sedlo spolujezdce dokonce o 6 cm, takže nabízí dostatek komfortu i pro dlouhé cesty. Sedlo spolujezdce lemuje robustní hrazda, která slouží nejen jako madlo spolujezdce, ale i jako držák k uchycení kufrů a bagáže. Z volitelného příslušenství je samozřejmě k dispozici i topcase. Ostatně, Yamaha nadělila Traceru do vínku volitelného příslušenství spoustu a navíc nabízí i pakety Sport a Touring, které jsou vlastně zvýhodněnými balíčky většího množství komponent. Motocykl si můžete objednat ve třech barevných provedeních – matné černé, červeno-černé a bílo-černé, která je navíc doplněna modře lakovanou přední vidlicí a ráfky.

Univerzál
Motor je mi už dobře známý z MT09, jedná se o tříválcový agregát o objemu 850 ccm s velmi příjemným zátahem od spodu, ale zároveň velmi ochotný k vytáčení do vyšších otáček. Disponuje výkonem 115 koní při 10000 otáčkách a velmi slušným krouťákem 87,5 Nm při 8500 otáčkách. Přestože jsem motor znal, právě na jeho „chování“ jsem byl nejvíc zvědavý. Když krátce odbočím k MT09, tak mi dojem z této jinak velmi povedené motorky kazila trhavá reakce plynu. U Traceru je naštěstí tahle prapodivnost pryč, takže dobrá zpráva je, že můžeme to samé očekávat i u letošní produkce klasické MT09. Při brzdění mi pocitově přijde motor blíž k chování čtyřválce. Samozřejmě záleží na tom, jaký jízdní režim si zvolíme, ale motor má velmi příjemný nástup a minimální vibrace. Jízdní režimy máme k dispozici celkem tři a při zavřeném plynu je můžeme měnit i během jízdy. Jedná se o klasické schéma – slabší režim „B“ do deště, či na pohodovou jízdu do města, standardní režim „STD“ pro pohodovou jízdu, ale s plným výkonem a sportovnější režim „A“, kdy vám motor předvede vše, co dokáže, a kromě plného výkonu nabídne i agresivnější nástup výkonu. To podpoří i standardní koncovka výfuku, která má ve vyšších otáčkách drsnější zvuk, kterým rozhodně potěší ucho nejednoho motorkáře. Převodovka je nejen přesná, ale i příjemně odstupňovaná. Nižší rychlostní stupně jdou pěkně za sebou a pátý i šestý rychlostní stupeň vám dovolí využít silnějšího spodku dvouválce a nenutí vás při jízdě po dálnici motor zbytečně točit. Tomu odpovídá i příznivá spotřeba, která ani přes agresivní jízdu během testu nepřekročila 6 litrů.
Více najdete v časopise Motorbike