Když před lety představila britská značka svou novinku, Tigera s motorem o objemu 800ccm, mnoho majitelů většího stroje, tedy Tiger 1050, si rozpačitě drbalo hlavu. Na rozdíl od zmíněného Tigera 1050 šlo totiž v případě nového modelu o opravdové cestovní enduro.

Ač v našich končinách byl model 1050 tvrdošíjně řazen právě mezi cestovní endura (a samozřejmě s negativním komentářem), výrobce sám ho jako cenduro nikdy neoznačil. Logicky, stačí se podívat na sedmnáctipalcová kola s rozměry pneumatik, které vídáme běžně na naked biku nebo sportovní motorce a je jasné, že tady se žádné offroadové ambice čekat nedají.

Osmikilo na tom bylo ale jinak, navíc značka uvedla hned dvě verze – silniční XR a offroadovou XC. A pro letošek přibyly ještě další dvě varianty – XRx a XCx, což jsou vlastně vylepšené stávající modely.
My pro tentokrát vyzkoušeli silniční verzi, tedy XRx, o jejím terénním bratříčkovi si budete moci přečíst v některém z dalších čísel Motorbike.

Standard vs XRx
Základní technika je pro všechny modely stejná – kapalinou chlazený tříválec s výkonem 94 koní a točivým momentem 79 Nm. V podvozku je už ale rozdíl, terénní XC a XCx mají jiné tlumení a jiný je i rozměr kol – vepředu jednadvacítka, vzadu sedmnáctka. My se ale dnes budeme věnovat silnici, tedy XRx, která používá vepředu devatenáctipalcové kolo, vzadu pak sedmnáctipalcové. Kola u řady XR nemají drátěný výplet, jde o litá desetipaprsková.
Už v základu dostane Tiger XR vcelku slušné věno, tedy vypínatelné ABS, dvoustupňovou kontrolu trakce, zásuvku na 12V, stavitelné páčky spojky a brzdy a polohovatelné sedlo (810 – 830 mm).
Nicméně model XRx je na tom přeci jen ještě lépe (a měl by být, rozdíl oproti standardu je téměř 30.000,- Kč). Krom zmíněného nabízí navíc centrální stojan (nemohu se ubránit dojmu, že u motorek s řetězem, navíc u motorek cestovních, by měl být už v základní výbavě, ale dnes ho má téměř každá značka za příplatek), další zásuvku na 12V, čtyři palivové mapy (Rain, Road, Sport a Off-Road) a tři jízdní režimy (Road, Offroad a vlastní nastavení, ve kterém si můžete sami navolit – jak jméno napovídá – vlastní setup, tedy třeba palivovou mapu Road a k tomu vypnutou kontrolu trakce). Také displej je u verze XRx o něco „chytřejší“ a dozvíte se z něj víc informací. Trochu rozpačitě na mě působil tempomat. Ne že by nefungoval, naopak pracuje dobře a jednoduše se ovládá, ale nějak mi zrovna tady přišel zbytečný…jistě se ale najde spousta těch, kteří zrovna nad touhle vychytávkou budou jásat.
Více najdete v časopise Motorbike