Foto: Jiří Duchoň

Na poslední cestu do Dánska s třetí generací Superbu jsme loni v září záměrně zvolili potenciálně nejhospodárnější model: slabší z „dieselů“ v kombinaci s manuální převodovkou, pohonem předních kol a karoserií liftback.

A vsadili jsme na správnou kartu, protože vůz dokázal, že dosahovat vysokých rychlostních průměrů s ním lze bez rizika vysoké spotřeby. Průměrné rychlosti 124 km/h jsme přitom dosáhli s tím, že na volných dálnicích v Německu jsme jezdili dlouhodobě kolem 200 km/h, přičemž průměrná spotřeba se ustálila na hodnotě 6,1 l/100 km. V mimoměstských podmínkách lze přitom snadno jezdit kolem 4,0 l/100 km. Zatímco v běžných podmínkách je dynamika motoru s výkonem 110 kW (150 k) dostatečná, v tomto tempu je již „na hraně“: zpomalit za kamionem a pak se znovu rozjet na 200 km/h, to chce trpělivost. Druhým neduhem Superbu třetí generace jsou malé přední brzdy (generace čtvrtá dostane kotouče s o palec větším průměrem). Pracují spolehlivě, ale po opakovaném razantním zpomalení z vysoké rychlosti hrozí, že se zkroutí.

Foto: Jiří Duchoň

Dosluhující Škoda Superb se do historie zapíše jako prodejně mimořádně úspěšný typ, vždyť do května loňského roku vzniklo již přes 800 tisíc vozů, o 200 tisíc více než ve druhé generaci. Její design je zdařilým a nezaměnitelným koktejlem konzervativnosti a originality. Doslova do kolen vás dostane impozantní nabídkou vnitřního prostoru, a to zejména na zadních sedadlech a v zavazadlovém prostoru. Kvalitně zpracované pracoviště řidiče přesvědčí sice možná trochu nudnou, ale dobře zpracovanou a veskrze přehlednou architekturou. Těšit se můžete i na řadu výdobytků moderní techniky včetně digitálního přístrojového štítu nebo bezdrátové konektivity s telefony. Matricové světlomety pracují znamenitě a spolehlivě a takřka „prémiově“ přesně vykrývají vpředu se pohybující vozidla (když je tedy kamera na čelním skle vidí). Fungují lépe než v konstrukčně novější Octavii, a navíc se mohou pochlubit vícestupňovým nasvětlováním zatáček se samostatnými zdroji v rozích světlometů a mlhových svítilnách. Pérování je vláčné a v kombinaci s osmnáctipalcovými ráfky účinně filtruje i ostré nerovnosti, na příčných vlnách je ale až tak měkké, že se dlouhá karoserie rozhoupe.

Foto: Jiří Duchoň

Od premiéry v roce 2015 se toho hodně změnilo. Vůz na snímcích už si vlastně neobjednáte, v ceníku dnes totiž najdete jen verzi kombi, a navíc výhradně v kombinaci s převodovkami DSG. A zdražovalo se. Zatímco v roce 2015 Superb Combi startoval na částce 629 900 Kč, nyní ceník začíná na hodnotě 920 900 Kč. Stále jde ale o znamenitého společníka, jenž potěší jednoduchým a kvalitním zpracováním a ohromí nabídkou vnitřního prostoru. Vzpomínat budeme v dobrém a jeho nástupci přejeme hodně štěstí.

Jedině s vozy Škoda!

Není to reklama, ale spíše výraz hrdosti na automobilku Škoda a uvědomění identity v rámci Evropy: na velké testy do Dánska se zkrátka jezdí vozem tuzemské výroby!

Zatímco kolegové z poroty volící evropský Vůz roku (Car of the Year, COTY) vesměs na sever Jutského poloostrova létají (spojů do blízkého Aalborgu je totiž denně řada), stalo se tradicí, že zástupce České republiky na největší nezávislé testy nových automobilů na světě jezdí „po ose“. Z Brna to mám 1385 km, ale předností je řada: není třeba obávat se letištních kontrolních procedur ani dalších zdržení spojených s aviatikou, obleky a košile nemusím skládat do kufru, ale mohu je vézt na ramínku, nemusím řešit velikost flakonu s parfémem a pohodlně provezu i krabici vína na degustaci pro kolegy a přátele. Případným kolonám se vyhnu díky on-line aplikacím a většina cesty vede z jihu Německa do Hamburku na severu po dálnicích bez rychlostního omezení, což se zřetelně projevuje na vysokých rychlostních průměrech. Prostatikem zatím nejsem, takže mi na celé této trati stačí jediná zastávka, a to na čerpací stanici na severu Německa.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu