V Dánsku narozený Američan Henrik Fisker v Rakousku spustil výrobu svého elektromobilu pro celý svět. Převratný je nejen svojí koncepcí a originálními detaily, ale také dojezdem.

Henrik Fisker se narodil roku 1963 v dánském Allerødu a na univerzitě ve švýcarském Vevey absolvoval studium průmyslového designu. V roce 1989 nastoupil u BMW a jeho prvním projektem byl paradoxně elektromobil E1. Pak se podílel na vzhledu X5, prvního SUV BMW, a do malosériové výroby dovedl roadster Z8. Roku 2001 přestoupil k Fordu, kde sloužil jako šéfdesignér značky Aston Martin a během čtyř let navrhl typy DB9 a V8 Vantage (ačkoli jeho předchůdce Ian Callum tvrdí, že to tak nebylo). Následovaly soukromé projekty korunované založením firmy Fisker Automotive (2007–2013), produkující ve finském Valmetu v omezených počtech plug-in hybridní sportovní sedany Karma.

Foto: Jiří Duchoň

Henrik s tímto projektem výrazně předběhl Elona Muska a jeho Teslu Model S, ale nebyl schopen zajistit spolehlivost ani odbyt. Zbankrotoval a v roce 2016 založil společnost Fisker Inc. Jejím prvním produktem se stal elektrický hatchback Fisker Ocean, jenž vstoupil do sériové výroby na linkách rakouské automobilky Magna Steyr počátkem loňského roku. Test jednoho z prototypů zaváděcí edice Ocean One jsme vám představili již loni (viz AR 1/’23; pro technické specifikace a celý příběh odkazujeme tam), přičemž v září jsme si jeden z již sériových vozů mohli důkladně vyzkoušet při velkých zkouškách Car of the Year (COTY) v Dánsku. První dojem. Usedáme do vozu, na jehož digitálním přístrojovém panelu svítí nabití akumulátoru jen na 32 %. Ovšem dojezd přitom ukazuje 207 km, tedy skoro tolik, co řada „normálních“ elektromobilů při plném nabití. Důvodem je zástavba speciálního lithium-nikl-mangan-kobaltového akumulátoru (Li-NMC) firmy CATL s impozantní celkovou/využitelnou kapacitou 113/107 kWh – tomu ovšem odpovídá též pohotovostní hmotnost: v technickém průkazu v rakouském Grazu registrovaného vozidla na snímcích jsme četli 2433 kg. Tím Fisker daleko za sebou zanechává kompletní evropskou konkurenci i Teslu a dosahuje na úroveň Lucidu Air (další americký hráč, viz AR 12/’23) a sliby čínských značek (suroviny mají, know-how jsme jim již dodali…). Celá částečně posuvná skleněná střecha je pokryta solárními panely, jež mají v oblastech s intenzivním slunečním svitem generovat energii na 1500 kilometrů za rok. Efektní je rovněž elektricky spouštěné sklo v zadní výklopné stěně. Je mimochodem velmi úzké, takže pro výhled vzad s potěšením využijete soustavy kamery a digitálního středového zpětného zrcátka.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu