Letos v březnu je to přesně padesát let od okamžiku, kdy na trh vstoupil Volkswagen Golf. Dnes víme, že úspěchy legendárního Brouku překonal, zachránil automobilku a svoji značku definoval tak, jak ji známe dnes. První generace Golfu byla jednoznačně trefou do černého.

Již v 50. letech si Volkswagen uvědomoval, že bude muset přijít s nástupcem typu Brouk (T1), a zadával na toto téma první vývojové projekty. Tato potřeba ale naplno akcelerovala o desetiletí později, kdy bylo zejména v konfrontaci se svěží konkurencí od francouzských značek, Opelu, Fordu a samozřejmě Fiatu zřejmé, že zastaralá konstrukce Brouku z roku 1938 zákazníkům již nestačí. Z dnešního pohledu víme, že Volkswagen začal jednat doslova na poslední chvíli, protože počátkem 70. let jej z pozice nejprodávanější značky v Německu sesadil právě Opel a společnost se propadla do ztráty. Golf, ještě s pomocí Passatu, tedy pro svoji společnost znamenal doslova spásu.

Foto: Volkswagen

Volkswagen se v 60. letech stále ještě tvrdohlavě držel koncepce se vzduchem chlazenými motory vzadu, na nichž přišly typy 3 a 4, nicméně bylo zřejmé, že z pohledu prostoru i výrobních nákladů je výhodnějším řešením pohon předních kol a vzduchem chlazené motory vpředu. Obrat a změnu myšlení koncernu vedeného Heinrichem Nordhoffem vyvolala koupě automobilky Auto Union (DKW, Horch, Audi, Wanderer) od firmy Mercedes-Benz v roce 1964. Právě s jejími technologiemi, mezi něž patřil i pohon předních kol, se do Volkswagenu dostal onen pověstný svěží vítr.

Kolem roku 1965 Volkswagen naplno zahájil intenzivní práce na nástupci Brouku. V rámci vývojového projektu EA 235 v roce 1967 vzniklo několik prototypů od relativně střízlivých až po extravagantní s šípovitě prohnutou kapotou. Několik variant navrhl dokonce i Pininfarina, jenž již o desetiletí dříve připravil návrh modernizace Brouku. Ve všech případech šlo o třídveřové hatchbacky s pohonem předních kol. Pro pohon se použily kapalinou chlazené čtyřválce, přičemž jako zdroj techniky v tomto případě posloužilo Audi 60, motor měl v prototypech objem 1,2 litru. Tyto vozy posloužily jako odrazový můstek pro další práce.

To už ale Nordhoff v roce 1966 zadal vývojový projekt EA 266 společnosti Porsche, kde byl šéfem vývoje jistý Ferdinand Piëch. Zadáním byl automobil s cenou do 5000 marek, který uveze čtyři až pět osob a bude mít užitečnou hmotnost 450 kg. Vznikl automobil s motorem pod zadními sedadly a pohonem zadních kol. Díky tomuto uspořádání měl vůz dvojici zavazadlových prostorů. Původně používal „boxer“ z Brouku, který byl následně nahrazen řadovým čtyřválcem. Automobil s délkou 3,9 metru vznikl v počtu 48 prototypů, avšak největšími problémy se ukázalo být chlazení motoru, příliš velké teplo a hluk pronikající do interiéru, náročný servis a tendence k náhlé přetáčivosti. Vůz byl také velmi drahý, ukázalo se totiž, že by jej nebylo možné prodávat za nižší cenu než větší Volkswagen K70 (konstrukce NSU, kterou Volkswagen koupil v roce 1969). Celý projekt proto byl v dosti pokročilé fázi, kdy již vznikaly výrobní linky, v roce 1971 zrušen. A dokonce bylo nařízeno zničit vzniklé prototypy tak, že je přejely dva tanky Tiger. Nakonec se podařilo zachránit jediný vůz.

Mezitím ale na jaře roku 1968 Heinrich Nordhoff náhle zemřel a na jeho místo se dostal dřívější šéf vývoje Kurt Lotz, jenž zde vydržel do roku 1971. Ten na jednu stranu ještě nechal běžet projekt EA 266, který spolykal mnoho vývojových prostředků, ale současně položil základ vývoje, jenž nakonec vedl k sériové podobě Golfu. Na základě projektu EA 235, na nějž navázal EA 276, v roce 1969 založil projekt EA 337, vznikající pod taktovkou Audi a částečně NSU. Právě ten dostal v roce 1971 zelenou pro sériovou výrobu, to už ale bylo od nového vedení koncernu Volkswagen v čele s Rudolfem Leidingem v roli předsedy představenstva. Právě tento ředitel zajistil počátkem 70. let rychlý příchod typů Passat, Scirocco a Polo, které byly více či méně vzdálenými sesterskými typy modelů Audi. Golf byl v tomto srovnání jiný, ten byl produktem vlastního vývoje Volkswagenu, v němž Audi pouze vypomáhalo.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu