Nestor
Text: Ivan „Scoob“ Bezděk
Foto: Jana Kolací
Hledal jsem, pátral všude možně, vyptával se… ale kdepak, jinou motorku, která se bez přestávky vyrábí 57 let, jsem prostě nenašel. Harley-Davidson Sportster je prostě v tomhle unikátem. A navíc je starší než já, čímž mi dělá velkou radost, takových mašin se moc nevidí…
Musím se přiznat, že moje první setkání s tímhle modelem nebylo zrovna nejlepší. Šlo o stroj z roku 1978, který si přivezl před dávnými lety kamarád z Ameriky. No a potřeboval ho převézt ze severních Čech na Lipno, a protože neměl čas, požádal o přepravu mě a ještě jednoho kamaráda. Samozřejmě jsme zajásali, psal se rok 1990 a šance svézt se na „Harykovi“ se limitně blížily nule, takže jsme souhlasili a vymysleli to tak, že jeden z nás pojede na HD, druhý na své motorce, na které se pak vrátíme oba zpátky. Problém nastal v okamžiku, kdy jsme se rozhodovali, kdo bude sedlat Sportstera první… no, málem jsme se porvali. Takže jsme hodili pana/orel, vyhrál kámoš, já smutně nastartoval svou Shadow 500 a vyrazili jsme. Už v Lovosicích, což bylo od startu naší výpravy nějakých 50 km, na mě mává, a jestli prý si to nečenžnem. Málem mi ukápla slza dojetí, nojo, kamarád, chce se o ten zážitek podělit už na začátku a já mu křivdil…
Po pár kilometrech na Sportsteru mi bylo jasné, že se nejednalo o žádnou velkorysost tý mrchy, převlečený za kamaráda – kdepak. Jak ta motorka vibrovala! A jak byla tvrdá! A jak blbě brzdila! Zlatej Shadow! Připadalo mi, že jedu na šicím stroji, navíc rozhašeným šicím stroji a kdybych mi uši nedržela helma, určitě by mi upadly.
První rande teda nic moc…
Není Sportster jako Sportster
Jenže od té doby utekly milióny kubíků vody a Sportster roku 2013, konkrétně tedy testovaný Sportster 1200 Custom, je někde hodně jinde.
Více najdete v časopise Motorbike