Ještě jednou se vracíme k historii automobilů Praga Piccolo. Počátkem třicátých let patřila Pikola s litrovým motorem k nejúspěšnějším vozům tuzemského trhu, v období 1935 až 1937 však ze scény zmizela. Zcela nová Praga Piccolo následovala až počátkem roku 1938.

V létě 1932 byla jako model ročníku 1933 představena Praga Piccolo 1,5 l s prostornější karoserií a motorem o objemu 1446 cm3. Na jaře od ní převzala štafetu Praga Super Piccolo poháněná čtyřválcem 1660 cm³. Ty si ale připomeneme někdy jindy, na tomto místě se věnujeme vozům Piccolo s litrovým motorem, v té době nejprodávanějším automobilům v Československu.

Litrová Pikola, vyráběná od podzimu 1932 coby model 1933 a provázená sloganem „Malý vůz s velkou tradicí“, se vyznačovala širšími zaoblenými blatníky, vpředu ozdobenými šípovitým prolisem. Součástí její standardní výbavy byl přední i zadní nárazník.

Foto: Archiv Jana Tučka

Měla nadále klasicky stavěný podvozek s obdélníkovým rámem, oběma tuhými ­nápravami odpruženými listovými pery a bubnovými brzdami s mechanickým ovládáním. Čtyřválec SV dával z objemu 995 cm3 výkon 22 k (16 kW) a byl spojen s třístupňovou převodovkou.

Vůz s rozvorem náprav 2580 mm a rozchodem kol 1190 mm vpředu a 1200 mm vzadu byl dlouhý 3800 mm, široký 1530 mm a vysoký 1635 mm. Byl k mání s dvoudveřovou i čtyřdveřovou uzavřenou karoserií a také jako dvoudveřový čtyřmístný kabriolet, hmotnost jednotlivých verzí se pohybovala kolem 900 až 930 kg.

Na osmnáctipalcových kolech s pneuma­tikami rozměru 4,75 – 18 dosahovala litrová Pikola ročníku 1933 největší rychlosti 70 km/h a spotřebovala 9 až 10 l lihobenzínové směsi s podílem nejméně 20 % lihu, jejíž povinné používání bylo v Československu nařízeno zákonem od 1. září 1932.

V srpnu 1933 byl uveden na trh nový model Piccolo P 203, který se od svých předchůdců na první pohled odlišoval výrazně modernizovanou karoserií. Jeho příď zdobila mírně šikmá zaoblená maska s mřížkou lisovanou z jednoho kusu, za níž se skrývala tyč nesoucí po stranách světlomety. Na zádi karoserie přibyl zvenku přístupný plechový zavazadlový prostor s odklápěcím víkem, na jehož zadní stěně mělo své místo náhradní kolo. To mělo při případném nárazu zezadu suplovat zadní nárazník.

Více čtěte na www.automobilrevue.cz

Převzato z časopisu